< Rady pro Květen >

Zahrada v květnu

Pokud jsme během dubna vyseli ve skleníku osivo okurek nebo jiných tykvovitých zelenin, máme nyní dopěstovanou sadbu, kterou stejně jako papriky nebo okurky vysazujeme po 15. květnu na venkovní záhony.

Nastává nejvhodnější doba pro výsadbu předpěstovaných letniček. Většina z nich se vysazuje až po 15. květnu z důvodu rizika pozdních jarních mrazíků. Zpočátku vyžadují větší péči spočívající v pravidelné zálivce a později v přihnojení. Pozor také na hladové slimáky! Společně s výsadbou záhonových letniček osázíme truhlíky a různé nádoby na terasách a balkónech. Jako ochranu proti slimákům volíme přípravky jako Mesurol nebo Ferramol, ten je navíc na přírodní bázi a chráníme tak ježky a domácí mazlíčky.

Skalničky už z velké části odkvetly, takže hlavní činností je teď čištění a pletí skalky. Některé druhy nás přeci jen potěší i během tohoto měsíce. Jedná se o hořec (Gentiana), hvozdík (Dianthus), plamenku (Ohlod subulata), skalkové druhy kosatců (Iris pumila) a další.

U odkvétajících cibulovin, především u tulipánů a narcisů, odlamujeme vznikající semeníky, aby se rostliny nevyčerpávaly tvorbou semen. Zatahujícím cibulovinám ponecháme listy tak dlouho, dokud nezačnou zasychat.

Trvalky nyní převládají nad ostatními skupinami květin svou bujností. Na záhonech je však nutné kontrolovat výskyt plevelů a rostliny občas zavlažit. Také začínáme řešit problém s oporou květů u některých druhů. Především u pivoněk (Paeonia), ostrožek (Delphiniumú a dalších je dobré stonky preventivně vyvazovat k opoře (např. k bambusovým tyčkám).

První polovina května je vhodná doba pro výsadbu hlíz jiřinek, které potřebují důkladně zpracovanou a vyhnojenou půdu. Dobré je přidat před výsadbou do jamky trochu kompostu. Hlízy sázíme tak, aby vrchní část byla v hloubce zhruba 8-10 cm.

Přezimované balkónové rostliny můžeme už bez problémů umístit ven. Do venkovní zahrady můžeme také přenést pokojové květiny, které mají rády letnění. Jsou to především některé kaktusy a sukulenty a dále chladnomilnější květiny, např. azalky (Rhododendron), bramboříky (Cyclamen), klívie (Clivia), ibišky (Hibiscus), voděnky (Tradescantia), některé palmy, např. datlovník (Phoenix) a další. Nikdy nedáváme ven vyloženě tropické rostliny, kterým nesvědčí noční pokles teplot, jako jsou filodendrony (Philodendron), difenbachie (Dieffenbachia) aj.

U růží opravujeme řez. Mnohé zdánlivě zdravé výhony nakonec nevyraší a další se ukážou být přehlednutými výhony podnože. Dokončíme minerální nebo organominerální přihnojování na povrch půdy a mělce zapravíme.

Růže ošetřujeme proti pidikřísku růžovému, rzi, černé skvrnitosti a padlí.

Hlízy mečíků před výsadbou moříme proti třásněnkám.

Vinná Réva

V polovině května může docházet k výskytu pozdních mrazíků, které mohou v některých případech poškodit rovněž mladé výhony révy. Po případném poškození je třeba podpořit růst výhonů dusíkatým hnojením nebo listovou (mimokořenovou) výživou. Pro listovou aplikaci hnojiva je ideální použít vodorozpustná hnojiva jako např. Kristalon START

Čistíme kmínky révy vinné od nadbytečného obrostu, od báze kmene až po výhony na tažní.

Na plodných tažních potom provádíme podlom, kdy z jednoho pupenu (očka) ponecháme vyrůstat pouze jeden, nejlépe hlavní výhon s nejvyšší násadou květenství, která je již v polovině května dobře patrná.

V závislosti na klimatických podmínkách je třeba počítat se zahájením ochrany proti houbovým chorobám.

Zeleninová zahrada

Bio tip

Ve sklenících, fóliovnících a pařeništích udržujeme přiměřenou teplotu a vlhkost větráním, stínováním a zálivkou.

Listy rebarbory postupně vylamujeme a následně odstraníme čepel. Řapíky můžeme krátkodobě uchovávat v chladničce.

Sadbu salátu a celeru nevysazujeme příliš hluboko, aby nedošlo k nežádoucím deformacím konzumních částí.

Sazenice rajčat sázíme hlouběji, aby část stonku, kterou jsme „utopili“ v půdě, zakořenila, čímž zajistíme rostlině lepší zásobování vodou a živinami. Plodová zelenina jako rajče a paprika má vysoké nároky na živiny, můžeme volit hnojiva organominerální, které působí dlouhodoběji.

Okolo poloviny května vyséváme čekanku salátovou k rychlení puků, v teplejších oblastech lze výsevy posunout až do začátku června.

Na venkovních výsevních záhonech můžeme předpěstovat sadbu pozdních košťálovin, kterou později vysadíme na trvalé stanoviště.

Začátkem května vyséváme osivo zimního póru buď přímo na trvalé stanoviště, nebo na výsevní záhon.

Sklízíme ředkvičku, špenát, salát, ranou kedlubnu, ze skleníků a fóliovníků i karotku. Průběžně sklízíme chřest a rebarboru.

Volné plochy po sklizni zelenin na venkovních stanovištích i v krytých prostorách vyčistíme od posklizňových zbytků a připravíme pro další výsevy či výsadbu.

Vyséváme podzimní košťálové zeleniny, průběžně saláty, dále cukrovou kukuřici, fazolku červenou řepu salátovou a do poloviny května čekanku salátovou pro rychlení puků.

Kukuřici můžeme vyset tak, že nám v pozdějším období bude sloužit jako ochrana proti větru, číž můžeme vytvořit vhodnější podmínky pro pěstování některých citlivých rostlin.

Ve druhé polovině května podle průběhu počasí vysazujeme teplomilné plodové zeleniny.

Půdu pravidelně zbavujeme plevelů, případně kypříme.

Pokud nám to průběh počasí koncem dubna nedovolil a jestliže již nastaly příznivé podmínky pro výsev okurek a tykví, můžeme jej provádět již počátkem měsíce.

V sušších obdobích zavlažujeme, aby rostliny netrpěly vodním stresem, který by v krajním případě mohl způsobit až jejich úhyn. Zavlažovat bychom neměli příliš chladnou vodou! Pro lepší vodní režim můžeme při výsevu či výsadbě aplikovat sorpční gely, které zadržují v půdě vodu a živiny a pomáhají tak rostlině omezit stres z přesychání. NOVINKA 2012!

Ovocná zahrada

Ke zlepšení kvality zrajících plodů přispívá podkládání jahodníků různým materiálem (dřevitá vlna, piliny, sláma) nebo výsadba do půdy zakryté černou textilií. Ta omezuje odpařování vody z půdy, brání růstu plevelů a protepluje půdu. Při vysoké intenzitě slunečního záření v průběhu sklizňové sezony však může dojít k přehřívání rostlin i plodů, které se v řídkém trsu doslova „upečou“. Zabráníme tomu kombinací natažené textilie s vhodnou nastýlkou (například tenkou vrstvou dřevěných hoblin).